Show Posts

This section allows you to view all posts made by this member. Note that you can only see posts made in areas you currently have access to.


Topics - AggofanCZ

Pages: 1
1
Ahoj a hoj soukmenovci! :D
Zde vytvářím nový topic zabývající se historií Napoleonských válek a hned pro začátek sem hodím MNOU sepsaný průběh bitvy u Somosierry. Užijte si to a reagujte na to! :D

BITVA U SOMOSIERRY(30.listopad 1808)



Roku 1807 se Portugalsko oddělilo od Napoleonova kontinentálního systému, na základě kterého bylo proti Británii uplatňováno hospodářské embargo. Aby Portugalce přinutil k poslušnosti, vytáhl Napoleon s francouzskou armádou do Portugalska. Válka vyžadovala, aby Napoleon dokázal udržet otevřené zásobovací cesty napříč Španělskem. Nechal tedy značné francouzské posádky ve Španělsku, ale francouzští vojáci zde způsobovali nevoli ze strany Španělů. Nakonec se Napoleon rozhodl nahradit starého krále Španělska, dynastie Bourbonů, svým bratrem Josefem Bonapartem. Starý španělský král nebyl příliš oblíbený, ale s Josefem do Španělska zároveň přišlo revoluční smýšlení, na které nebyli Španělé zvyklí a především církev se obávala, že zde může nastat podobná situace jako během francouzské revoluce(1789) kdy budou kostely vypalovány a kněží popravováni. Proto církev začala SILNĚ věřící španělské obyvatele přesvědčovat o tom, že Francouzi jsou pouze kacíři, kteří opovrhují bohem a aby proti neznabohům povstali.
Následkem všech těchto vlivů se nakonec obyvatelstvo Španělska vzbouřilo proti Francouzům a Josefově vládě. Když se vzbouřilo i obyvatelstvo Madridu, byl Josef Bonaparte donucen uprchnout. Když se Napoleon o povstání dozvěděl, vytáhl s armádou, aby povstání potlačil dříve než nabude na síle. Osobně vedl armádu přes Pyreneje a nad Španěly vyhrál řadu menších potyček.
I když se Španělským generálům do bitvy s Napoleonem nechtělo, věděli že čím déle Madrid udrží, tím je větší šance, že se vzpoura vůči francouzům rozšíří a tak se rozhodli opevnit v průsmyku poblíž vesnice Somosierra s armádou čítající na 9 000 mužů a 16 děl. 30. listopadu 1808 se Francouzi(přibližně 40 000 mužů) a Španělé(9 000 mužů a 16 děl) střetli. Španělé do průsmyku umístily tři baterie po dvou dělech, postupně za sebou a na konci bylo opevněné ležení s dalšími 10 děly, tudíž celý průsmyk byl pod dohledem španělského dělostřelectva, které se mohlo navzájem krýt. Napoleon nejdříve poslal pěší divizi, pod velením generála Ruffina aby se pokusila o průlom, ale byla odražena. Následující den Přidělil Ruffinovi posily, ale postup byl příliš pomalý a byl opět odražen. S tímto dalším neúspěchem byl Napoleon čím dál rozmrzelejší a jeho náladě ani příliš neprospělo to, že první baterie nepřátelských děl začala ostřelovat jeho hlavní stan. Nedokázal se smířit s tím že jeho francouzské pěšáky držela v šachu španělská pěchota, o které byl přesvědčen že je daleko horší než ta jeho. Aby podpořil Ruffinův útok, vyslal Napoleon svou kavalerii v čele s generálem Piré, ale obtížný terén a palba z děl donutila francouzskou kavalerii se stáhnout.
Rozhněvaný Piré se vrátil k Napoleonovi a oznámil že je nemožné projít.
Napoleona, který byl na pokraji výbuchu hněvu, tato zpráva rozzuřila. Svým jezdeckým bičíkem se švihl do holinky a vykřikl: "Nemožné? To slovo neznám!" Poté se obrátil na plukovníka Kozietulského, velitele dobrovolné polské švadrony(pouhých 125 mužů). Císař pokynul směrem k průsmyku a nařídil: "Obsaďte tu pozici tryskem."
Napoleon měl na mysli první dělostřeleckou baterii, protože další dvě přes hustý dým a mlhu neviděl.
Francouzští důstojníci tento rozkaz považovali za šílený(z toho důvodu, že švadrona jízdy má 125 mužů a předtím na pozice Španělů utočila divize pěchoty, divize měla v té době kolem 6 000 mužů ...) K jejich úžasu však polský velitel Napoleonovi pouze zasalutoval a začal své muže řadit do kolon po čtyřech, aby mohli projet úzkou horskou cestou. K polákům se začali přidávat i ostatní zbytky francouzské kavalerie, která se předtím stáhla, ale než se stihli řádně zformovat, Kozietulski na podporu francouzské jízdy nečekal a postavil se do čela svých mužů a vykřikl: "Kupředu, psí synové. Císař se dívá!" na to se z řad poláků ozvaly nadšené výkřiky Vive' l'Empereur! Načež se polská švadrona rozjela vstříc španělským pozicím.
Uvítaly je salvy kulek a kartáčů, jezdci i koně zakolísaly, ale pokračovali dál na překvapené španělské dělostřelce, kteří začali děla přemisťovat na lepší pozice ve chvíli kdy se poláci prohnali kolem zírající Rufinovi divize. První nepřátelskou baterii bez slitování vyvraždily a i když úkol udělen Napoleonem zněl dobít pouze první baterii, poláci se nezastavily a pokračovali na druhou a poté dokonce i na třetí baterii, kterou také dobyli. Až u třetí baterie se poláci zastavily, více jak polovina jich zemřela a zbývalo dobýt už jen poslední opevněné postavení Španělů. O to se postarala Ruffinova divize útokem na bodák s podporou francouzské kavalerie. Když Napoleon dorazil k polákům, našel na zemi sedět poručíka Niegolowského(1787 - 1857), který byl během bitvy jedenáctkrát zraněn. Napoleon k němu přistoupil a sundal si vlastní medaili řádu čestné legie a připnul ji Niegolowskému. Celkem vyznamenal řádem čestné legie 14 poláků v této bitvě. Když bitva skončila, Napoleon prohlásil o polské kavalerii toto: "Zachovali jste se jako má stará garda, jste má nejstatečnější kavalerie" Po této bitvě se stali tito polští kopiníci, kterým Španělé začali přezdívat "Picadoři* pekel", součástí Napoleonovi císařské gardy. Tato polská jednotka bojovala s Napoleonem i během Waterloo.

Žádná z dalších bitev, se u polského lidu nedočkala větší slávy, než právě výpad polské kavalerie u Somosierry.




*Picador = člověk ve Španělsku, který během býčích zápasů jezdí na koni okolo býka a zabodává do něj kopí.

Pages: 1